4. března 2017

ÚNOROVÉ ZÁŽITKY

I když jsem si na konci ledna říkala, že to celý hektický období plný všemožných zátěží určitě skončí a únor bude ve znamení volnýho času a pohody, nakonec tomu tak nebylo. Únor byl pro mě opět stejně náročný jako předešlý měsíc.

Naše škola udržuje takovou hezkou tradici- předávání vysvědčení na ledě. Ne, nedělám si srandu. Poslední den prvního pololetí dělá celá škola hada na zimním stadionu a jednotlivé třídy předvádí své dechberoucí kreace, za které odborná porota složená z učitelů, kterým se zrovna chtělo, uděluje body. Třída s nejvíce body není týden ústně ani písemně zkoušena, no neberte to. A na to, že jsme začali choreografii nacvičovat asi tři dny předem, to dopadlo dobře. U nás na škole máme dvanáct tříd a my se umístili jako šestí. Sice jsme nevyhráli, což byla škoda, ale bruslení jsme si užili. 


13. ledna 2017

DLOUHO PRYČ

Myslím, že jste si stihli všimnout toho, že můj blog zel asi čtyři měsíce prázdnotou. 
Pustoprázdno.
Fakt ani čárka. 
Tahle doba byla pro mě zlomová a svým způsobem taky dost těžká. Můj život se změnil od základů a lhala bych, kdybych napsala, že se mi to nelíbí. Právě naopak. Celou tuhle změnu má na svědomí jediná věc...

Letošní zima je celkem pěkná

18. září 2016

SAMOTA - RECENZE

SAMOTA                                                      
Autor: Hubert Klimko-Dobrzaniecki                                        
Rok vydání: 2015
Počet stran: 136
Nakladatelsví: Větrné mlýny

Chci vám představit celkem neznámou knihu, kterou napsal polský prozaik a cestovatel Hubert Klimko-Dobrzaniecki. Větší část příběhu se odehrává ve Vídni, potom se přesouváme více na jih, do východního Chorvatska. 

Hlavní postavou (a zároveň vypravěčem) je Bruno Stressmeyer, nerudný stařík, který nesnáší všechno a všechny. Vlastně by se dalo říct, že nadává na všechno, co mu příjde do cesty. Na Rakousko nenadává. Stejně jako na Amazon. Pro někoho, kdo nesnáší společnost cizích lidí je nakupování na internetu skutečně úžasná věc. Bruno je také velmi bohatý, nemusí pracovat, celé dny dělá jen to, co chce. Sám.

24. srpna 2016

KRESLÍM #2

Ahoj!
Už je to dlouho, co jsem naposled přidala něco, co jsem nakreslila. Uhm, březen, uhm. Na konci školního roku jsem neměla moc času a popravdě- neměla jsem ani chuť.